Close

24.5.2021

Hermannová je v Ostravě stále doma. „Turnaj jí dodává lesk,“ těší rodačku

V příštích dnech ještě odehrají turnaj v Soči, který naváže na nedávná klání v mexickém Cancúnu a v tureckém Izmiru, a pak konečně následuje pro Barboru Hermannovou a Markétu Nausch Slukovou při cestách za světovým plážovým volejbalem na delší dobu návrat domů. A pro první z nejlepší české dvojice současnosti to v případě blížícího se 3. ročníku J&T Banka Ostrava Beach Open 2021, posledního 4hvězdičkového podniku před uzavřením kvalifikačního období pro start na letní olympiádě v Tokiu, platí doslova.

Sice už bydlím deset let v Praze, ale Ostravu stále považuji za svůj domov, mám tam rodinu, přátele,“ říká česká volejbalistka, která se společně se svojí parťačkou pokusí navázat na úspěch z prvního ročníku turnaje. Právě ten totiž před třemi lety slavně vyhrály.

Předpokládám, že vzpomínka na tři roky starý triumf dodává ostravskému turnaji z vašeho pohledu punc něčeho speciálního. Souhlasí to?

Naprosto, i když je třeba říct, že hned rok poté jsme si užily odvrácenou tvář úspěchu, protože jsme hned vypadly. Tehdy nás to hrozně mrzelo, protože fanoušci se přišli na turnaj podívat s tím, že nás uvidí co nejdéle, a nám se to nepovedlo. Naštěstí to tehdy za nás vzali kluci, kteří došli až do finále.

Pojďme ale k té vzpomínce na váš úspěch z roku 2018. Něco hodně výjimečného?

Pro nás určitě. Sice to nebylo naše úplně první prvenství na turnaji světového okruhu, ale bylo to doma. Ve skvělém prostředí, kde opravdu platilo, že diváci byli naším třetím hráčem. Pro mě navíc fajn pocit, protože mezi diváky byla rodina, hodně známých, volejbalových přátel, tohle se v kariéře mockrát nepoštěstí.

Třeba to napodobíte i letos. Jak vůbec berete, že si můžete tak prestižní turnaj zahrát doma?

Vedle toho, co jsem už říkala, to beru jako ostravský patriot, který je rád, že se světový volejbal do Ostravy už potřetí podívá. Jde o velkou sportovní akci, která spolu s dalšími městu dodává lesk a to mě těší. Stejně jako to, že vše podporují město a kraj, což znamená, že jim sport není lhostejný.

Ostrava je výjimečná i v tom, v jakém prostředí se hraje. Jak ho vnímáte vy jako rodačka?

Jako opravdu hodně výjimečné. Jsme zvyklé na velké baráky, palmy, hrajeme mezi kopci, ale železárny, to je hodně specifické. Člověk si musí chvíli zvykat, najít důležité orientační body, které mu ve hře pomáhají.

Jsou vám Dolní Vítkovice, kde se bude hrát, jako ostravské rodačce nějak blízké?

Tak v tomhle nemůžu moc sloužit. V Ostravě a pak v jejím okolí jsem sice dlouho žila, ale právě tam jsem byla před prvním turnajem před třemi lety snad jen jednou dvakrát v životě. Takže je znám spíše z toho, že jsem kolem jezdila na tréninky.

Co říkají vaše soupeřky na toto prostředí právě proto, že pocházíte z Ostravy?

Je pravda, že se mě na to některé ptaly právě proto, že odtamtud pocházím. Spíše ale než na prostředí, kde se hraje, se mě ptaly na věci spojené se samotným turnajem, případně s možnostmi ve městě.

Takže jste jim třeba ještě mohla doporučit nějakou dobrou restauraci na večeři?

Tak to určitě. V Ostravě sice už řadu let nežiju, ale jezdím tam za rodinou, pokud je to možné a Ostravu stále znám poměrně dobře.

Ostrava je posledním turnajem, ve kterém lze získat body nutné pro kvalifikaci na olympiádu v Tokiu. Co to pro vás znamená?

Já věřím, že už nic podstatného, i když bych to nerada zakřikla. Jsme nyní v žebříčku dvanácté, postupuje patnáct nejlepších párů. Ve hře jsou ještě turnaje v Soči a právě v Ostravě a ztráta párů na 16. a 17. místě už je taková, že se prakticky nedá dohnat. Ostatně ono to vypadá, že už před Ostravou bude opravdu všech patnáct postupových míst u nás vyřešeno. Že se bude ještě hrát o olympiádu, spíš hrozí u mužů.

V Ostravě se tak ženská část možná bude hrát bez olympijského magnetu, co od turnaje čekáte?

Že bude i tak velmi kvalitní a že kvalitu startovního pole tahle skutečnost nijak výrazně neovlivní. Sezona je zvláštní, moc turnajů, kde se dala potkat špička, nebylo, takže podle mě tuhle jednu z posledních možností konfrontace hodně předních dvojic využije. Navíc stále půjde o body do žebříčku a o konečné umístění v něm, což bude důležité při losu olympijského turnaje.

Před Ostravou ještě míříte do Soči, nechtěly jste si po dlouhém pobytu v Cancúnu (během tří týdnů se tam hrály tři turnaje – pozn. autora), spíše doma odpočinout a potrénovat?

Určitě ne. Jak už jsem říkala, sezona je zvláštní a každý ostrý zápas se bude hodit. Natrénováno máme dost, teď potřebujeme zaplnit náš deník kvalitními zápasy. I proto jsme se do Soči přihlásily.

Byl to i důvod, proč jste se po Mexiku vypravily na Kontinentální pohár do Turecka?

Jeden z důvodů, druhý byl, abychom našemu páru Michala Kvapilová a Michaela Kubíčková pomohly kvalifikovat se do finálového turnaje.

Sehrály jste tam ale jen dva zápasy. Proč?

Protože jsme je oba vyhrály a postup Česka tak byl jistý. Víc už nešlo udělat a po náročném programu a menší zdravotní indispozici jsme raději dál nepokračovaly. Proto jsme si také po návratu z Turecka daly pár dnů od míče pokoj a věnovaly se individuálně spíše fyzičce. To teď končí a vše upínáme k Soči a Ostravě. Až pak přijdou na řadu myšlenky na olympiádu.

24.5.2021